Zeman – veřejný nepřítel

Miloš Zeman ukončil období projevů, kterými šíří nenávist a rozděluje společnost. Zeman začal konat proti demokracii.

Období, kdy prezident Zeman rozděloval společnost svými bonmoty a projevy, skončilo. Respektive skončilo období, kdy Zeman rozděloval společnost jen svými bonmoty a projevy. Zeman zahájil praktické kroky v rozdělování.

Prvním takovým krokem bylo ocenění policie za zásahy 17. listopadu 2015 a během návštěvy čínského prezidenta. Samozřejmě, že toto ocenění je skandální. A jeho projev k této příležitosti rovněž.

Označovat své politické odpůrce za duševně nenormální lidi patřilo k dlouholeté praxi sovětského režimu. Zeman tedy nyní nepokrytě přebral rétoriku diktátorů a extremistů.

Jenže jeho rétorika, stupňující se do stále větších odporností, už není to největší nebezpečí. Pozváním policie na Hrad zahájil období činů a lze se jen s hrůzou domýšlet, jaké budou následovat.

Zemanem naplánovaná návštěva z Číny měla za cíl vytvořit dojem, že on je suverénem v ČR a že celá země souhlasí s jeho, ano jeho, obratem zahraniční politiky. Zeman získal vliv v policii. Bylo to vidět už od dob pronásledování skupiny oMen, Otakara van Gemunda a dalších Zemanových odpůrců. Zemanem ovlivněná policie měla zabezpečit hladký průběh jeho divadla. 

To se nepovedlo, nastaly protesty. Zeman zareagoval tím, že vyjádřil podporu policii. Ale proč si ji pozval na Hrad? Proč nevydal jen prohlášení? Protože jeho pozvání na Hrad vypadá jako rozkaz. „Dostavte se na Hrad.“ A jeho fotky před nastoupenou policií vytvářejí dojem, že jí velí on. To je záměr. 

Záměrem je jednak takovým lidem z „kavárny“ nahnat strach (...má už policii, ...tady končí sranda…); ale, a to je podstatné, ukázat i premiérovi: policie je moje… nebo také moje. Nebo může jít o snahu ukázat to všem, celé zemi: policie je moje… 

Má to několik důvodů. Kromě onoho prvotního strachu to může vyvolat nedůvěru v policii. A v zemi, kde se nevěří policii (a je úplně jedno jestli právem nebo neprávem), nastává chaos. A Zeman chce chaos. Otázka je, čeho má být chaos prostředkem… Předání Česka silám, které vládnou v jiných zemích střední Evropy? Nebo proruským silám? Nebo Zemanovi samotnému?

Zemanův krok s policií měl ještě jeden důsledek. Vmanévroval vládu a premiéra do represivní a antidemokratické role. Zemanovi se podařilo zabránit tomu, čeho se obával nejvíce – aby se opozice shodla s vládou na obraně základních demokratických hodnot. Bohužel je nutno konstatovat, že se mu to povedlo téměř na 100 %, a v důsledku postoje vlády. Politická opozice spolu s „kavárnou“ a „sluníčkáři“ podávali premiérovi ruku, když ten mluvil o naší orientaci na západ a ocenil pomoc dobrovolníků uprchlíkům. Dokonce byla uspořádána demonstrace na podporu premiéra Sobotky. Jenže Sobotka se lidem, kteří jej byli ochotni podpořit, odvděčil tím, že jeho vláda ignoruje obvinění ze zneužití police v době čínské návštěvy, a dokonce navrhla policejního ředitele a velitele hradní ochranky Komorouse na povýšení. To není žádný politický manévr, to je podlézání Zemanovi. Sobotka tak hraje roli Edvarda Beneše 21. století.

Je evidentní, že byl do této pozice vmanévrován Zemanem a že mu jeho podlézání bude k ničemu. Zeman proti němu půjde dál za pomoci svých konvičkovců a dalších novodobých fašistů, jejichž guru se stal. Přesto však nelze podporovat premiéra, který nepodporuje demokracii, ale naopak pomáhá s její demontáží.

Zemanovým cílem může stejně tak být vytvoření dojmu, že premiér této zemi nevládne. Že jí vládne on, prezident, nebo nikdo. To by dál destabilizovalo společnost a extremisté by získali pocit, že si mohou dělat, co chtějí. 

Zeman nepokrytě ukazuje, jaký má vliv na policii. Ukazuje, že pokud bude chtít, bude velet on, bez ohledu na zákony a ústavu (své pohrdání ústavou už několikrát dokázal – vybírá si profesory, určuje si vlastní zahraniční politiku a podobně).

To, že Zeman usiluje o vliv na mocenskou složku státu a snaží se o její loajalitu (ačkoliv policie má být loajální právě k ústavě a zákonům a dle zákona o policii podléhá ministru vnitra), znamená, že si uzurpuje moc, která mu nepatří. Jak je patrné z výše uvedeného, nejde jen o porušení práv několika desítek lidí, kteří demonstrovali proti čínské návštěvě. Je to mnohem vyšší a nebezpečnější hra. Stojíme na prahu katastrofy.

Takhle začínají státní převraty.