Nejprve mi dovolte něco osobního. Omlouvám se, že jsem 2 měsíce nic nenapsal. Byl jsem zaměstnán účastí na přípravě akce 17.11 na Václavském náměstí a dalšími občanskými aktivitami. Taky se stalo tolik špatných a dobrých věcí, že jsem je pomalu ani nestíhal sledovat, natož, abych je mohl komentovat.
Ale díky tomu jsem si vytvořil jakýsi odstup, který mi umožňuje pokusit se zhodnotit, co se děje.
Všechno to, co se děje kolem brexitu, Trumpa, uprchlíků, Zemana, Ruska, Číny, Babiše, Ovčáčka krystalizuje jen k jednomu. K rozhodnutí o osudu liberální demokracie v Česku i ve světě.
Liberální demokracie je to v čem žijeme. Prosím nepleťte si slovo liberální nebo liberál s nějakou úzkou politickou ideologií nebo směrem. To slovo vás může mást, protože v USA se používá pro označení levice, v Evropě zase pro označení pravice.
Jenže být liberální má daleko širší význam. Není to vymezení se proti socialistickému nebo proti konzervativnímu. Je to současný systém na západě.
Jistě, Václav Klaus by řekl, že nejsprávnější demokracie je bez přívlastků a že přívlastky jenom ničí demokracii. Ale věřte mi, že demokracii bez přívlastků byste nechtěli. Ta byla ve starověkém Řecku. Ano, tím, že ji Řekové vymysleli tak jednoznačně prokázali službu lidstvu. Řekové hledali spravedlivý systém, který by zohledňoval názory občanů, ale zároveň by byl stabilní. A nalezli demokracii. Demokracie je dohoda občanů na společných pravidlech. Pokud občané tuto dohodu ctí a respektují ji, tak demokracie má sílu a pevnost, více než jakýkoliv monarcha a diktátor od Xerxese počínaje, Putinem konče. A není to systém postavený na násilí, ale na dohodě. Jistě pak i demokracie má právo použít násilí na svoji obranu, ale ono násilí není jejím hlavním principem. Tím je dohoda.
Ale proč byste nechtěli původní řeckou demokracii? Například proto, že platila jen pro některé. Otroci na ní právo neměli. Postrádala tedy sociální i humánní rozměr. Nebo proto, že většina rozhodovala opravdu o všem. Například soudila lidi. Lidový soud tedy nerozhodoval podle pravdy, ale podle názoru většiny a ten jak jistě uznáte, nemusí být vždy totožný s pravdou. Například, když si většina lidstva myslela, že země je placatá nebo neměli potuchy o existenci Ameriky.
Ale demokracie se vyvíjela. Měla to těžké, ale před dvěma sty lety se prosadila. Od té řecké se myšlenkově posunula k volnosti, rovnosti, bratrství – žádní otroci a žádné střepinové soudy. Vznikly soudy nezávislé. Došlo k oddělení moci zákonodárné od moci výkonné. Na těchto základech stojíme.
Ale ani tehdy to ještě nebyla liberální demokracie. Jak víme, trvalo ještě desítky let, než přestalo být tolerováno otroctví. Než se vyvinul svobodný a nezávislý tisk. Než nastalo všeobecné volební právo. Velmi dlouho mohli volit jen bohatí bílí muži.
To už jsme se k liberální demokracii přiblížili. Ale zeptám se. Viděli jste film Milionář z chatrče? Indie je formálně demokratickou zemí, kde občané rozhodují o vládě ve volbách. Ústava jim zaručuje všechny svobody co nám. Ale představte si ty indické chudinské slumy s miliony lidí, kteří jsou negramotní a celý den se snaží jen přežít a najíst. Myslíte si, že jsou si vědomi svých práv a svého občanství? Že je zajímají nějaké volby?
K fungování demokracie potřebujeme silnou střední vrstvu. Ta na západě po druhé světové válce vznikla. To jsme my všichni. Troufám si říct, že 90% z vás, kteří čtete tyto řádky je součástí střední vrstvy.
Samozřejmě, že jsme tu měli nějaké velmi zrůdné přívlastky – například lidová demokracie. To samozřejmě žádná demokracie nebyla a s pregnantním definováním typu demokracie to nemělo nic společného. Byl to jen bolševický výmysl.
Shrňme si to. Liberální demokracie je to v čem teď žijeme. Naše realita, naše normalita. Nejsou to jen volby, ale je to svoboda tisku, je to soudnictví a justiční systém. Je to vaše bezpečnost. Vaše životní úroveň, vaše sociální postavení. Vaše svoboda si říkat co chcete, cestovat kam chcete. Právní ochrana v zaměstnání. Zdravotnictví.
Jo a mimochodem taky taková drobnost – mír.
A přestože nic s toho nefunguje tak, jak by mělo, tak přece jenom to nějak funguje. Takže místo toho, abychom to fungování napravili, nebudeme to přece chtít zničit. Anebo ano?
Víte, když přijdeme o liberální demokracii, přijdeme o životní styl, který dnes máme. Přijdeme o současnou realitu. V poslední době se objevily hordy politiků, kteří slibují, že nám přinesou něco jiného, lepšího. A vy tomu věříte? Vy to chcete riskovat, že to nejsou jenom další sliby. Víte, že už v dějinách pár takových slibotechen bylo a jak to dopadlo.
Anebo věříte tomu, že se svět vyvíjí špatně a že se musíme vrátit ke kořenům? Ale kde? Do 19. století? K Napoleonovi? Nebo dokonce do starověkého Řecka?
Opravdu jste si jistí, že to chcete?
Dlouho váhat nemůžete.
Protože pokud to chcete, budete váhat a neodmítnete to, tak se to opravdu stane. O liberální demokracii přijdeme. A to budete koukat, co se bude dít.