Izrael bojující. Co je nového a co zůstalo při starém

Co je v boji Izraele za přežití pořád to samé a co je nové. V něčem je izraelsko-palestinský konflikt pořád stejný. V jiném se nebezpečně mění.

Izrael válčí s Hamásem. Izrael pořád s někým válčí. Ale není to proto, že by  byl Izrael agresívní, ale je to proto, že se musí pořád před někým bránit. Izrael pořád s někým válčí, ale ten někdo jsou vždy okolní arabské země, případně okolní arabští a islámští teroristé.

Teď tedy Hamás. Před tím to byl Hizbaláh, předtím OOP, předtím Sýrie, Egypt a Jordánsko... Zdá se to nekonečné. Nekonečná se zdá i lidská hloupost, která obranu Izraele provází. Hloupost těch, kterým vadí, že se Izraelci brání.

Ale ta hloupost, to už je stará záležitost, kterou známe. Izraelská technologická převaha a zákeřnost teroristů, to jsou staré věci. Maximální snaha Izraele o ochranu civilistů vlastních a stejně tak o ochranu civilistů nepřátelské strany je stará věc. Maximální snaha nepřátelské strany o nastrčení co nejvíce vlastních (!) civilistů před izraelské hlavně a rakety je stará věc. Jednostranný křik OSN, které vadí, že Izraelci zabíjejí civilisty, za kterými se teroristé schovávají, a ignorace toho schovávání je stará záležitost. Jednostranný křik Západu na toto téma je stará záležitost.

Dokonce ani není nic nového to, že Izrael v souvislosti s konfliktem bombardoval jakýsi sklad zbraní ve vzdáleném Súdánu, protože Súdán již několikráte prokázal, že je překladištěm protiizraelských zbraní.

A teď novinky. Novinkou jsou nové nápady obou válčících stran. Drtivě účinná protiraketová obrana ze strany Izraele. (Tedy není to úplná novinka, ale zvýšena účinnost a nasazení v masovém měřítku ano.) Novinkou je využité tunelů ze strany Hamásu. To se jim musí nechat, že vymysleli novým způsob jak se dostat k izraelským vojákům a civilistů  blíže, aby je mohli zabíjet.

Co je však novinkou největší, jsou protiizraelské násilné demonstrace v Evropě pozvolna přecházející v pogromy. A novinkou je i to, že se o tom dovídáme velmi málo z našich médií. I když na druhou stranu to zase taková novinka není.

V Evropě se odehrávají scény jako z Křišťálové noci. Poškozené synagogy, židovské obchody s rozbitými okny nebo spálené ohněm. Kde to k čertu jsme? V roce 1938? Asi jo. Protože protestující vykřikují "Židi do plynu." Osobně napadají židovské kolemjdoucí a vyhrožují jim smrtí.

A nejstrašnější je, že se tyto scény odehrávají ve sladké Francii a poučeném Německu.

Ve Francii vzrostla židovská emigrace do Izraele ještě loni, tedy před letošními nepokoji o 70%. Jakási skupina, která si říká "Mladí francouzští revolucionáři" zveřejnila na internetu fotky 32 židů s výzvou k útoku na ně. Tato výzva obdržela a na Facebooku 1500 "lajků".

Po zveřejnění výzvy byl jeden z vyfocených napaden před svým domem mladíky s železnými tyčemi. Na Twitteru fráze "špinavý žid" zvýšil svou četnost 6x. Izraelská modelka Bar Rafaeli obdržela antisemitské vzkazy na svůj profil.

V Rakousku vnikli antisemitští demonstranti na fotbalové hřiště, kde hrál přátelský fotbalový zápas Maccabi Haifa.

Co se tedy děje? Zbláznili se Evropané? I když bych to odsoudil, dalo by se pochopit, proč by takhle útočili třeba na Rusy, ale že by Evropané měli největší strach zrovna z Židů?

Situace je jasnější, když si uvědomíte, že ti antisemité, kteří vytvářejí pogromy v ulicích, pocházejí z arabských a muslimských komunit. Ale jsou podporování neonacisty a extrémními levičáky. Kdyby to nebylo tak strašné bylo by to stejně legrační jako putinistická aliance komunistů a fašistů. Máme antižidovskou alianci islámistů, nacistů a  levičáků. Jedna banda jako druhá.

Berlínský imám je obviněn, že vyzýval věřící k vraždění židů a místní politik z CDU v Dolním Sasku na internetu napsal, že "židi jsou sračka"...