Můj pohled na sobotní část pražského Majdanu.

Zdůrazňuji, že nejsem hlavním organizátorem, pouze pomáhám. Tento blog je můj soukromý názor, nejedná se o oficiální stanovisko.

V 10 hodin dopoledne, když jsme začali stavět stany, čekaly nás na Staroměstském náměstí dvě nemilé návštěvy, které dorazily kupodivu zároveň. Městská policie a zároveň několik lidí s ruskými trikolorami a svatojiřskými stužkami. Ačkoliv akce byla řádně nahlášena a příslušným orgánům bylo sděleno, jakou formou bude probíhat a souhlasily s ní, Městská police měla jiný názor. Nakonec se však situace vysvětlila a Majdan mohl začít.

Přesto jsem se s toho cítil neskutečně špatně. Dověděli jsme se, že policie přijela na místo na základě něčí stížnosti a byli jsme nuceni komunikovat s policisty za neustálých verbálních útoků příznivců Putina. Byl jsem zklamán, protože jsem se domníval, že Česko je západní země, člen NATO a EU, ale v tu chvíli jsem si připadal jak v Moskvě nebo Minsku.

Čeští příznivci Ruska se chovají přesně podle toho, jak je to báťuška Putin učí. Obtěžování, provokace a zároveň podávají zákonné stížnosti. Něco jiného říkají a něco jiného dělají. Jeden z přítomných, člen KSČM nám tvrdil, že uznává naše právo na Majdan a že si přeje, abychom tam zůstali, aby se později na Facebooku svým soudruhům psal: "Vždyť jsme se domluvili, že přijdeme narušit tu akci, proč vás nepřišlo více?" Jiný člověk z jeho skupiny tvrdil okolojdoucím americkým turistům, že pořádáme shromáždění na podporu Ruska, protože souhlasíme s okupací Krymu. Byli to starší lidé a nebyli to "hloupí Američané" jak se rádo říká a prokoukli to. Mohu tedy české veřejnosti oznámit, že putinistické poltické metody jsou už v Česku. A zdá se, že putinisté jsou stále agresivnější, protože využívají pasivity mlčící většiny.

Rovněž jsme se setkali s hysterickou reakcí některých ruských turistů, kteří nemohli přenést přes srdce hanlivé karikatury jejich "nejlepšího prezidenta na světě" Vladimíra Putina. Někteří po nás opravdu křičeli. Opravdu jsem chvíli připadal, že nejsem v Praze.

Nejhorší situace nastala, když jeden Rus z Litvy napadl Ukrajince a došlo ke strkanici, kterou musela uklidnit až policie.

Naštěstí se situace rychle změnila a Majdan zahájil činnost a změnil se v mejdan. Z reproduktoru hrála ukrajinská hudba, dorazili čeští i ukrajinští dobrovolníci, kteří například vytvářeli bižuterii v ukrajinských barvách. Ale hlavně diskutovali s lidmi. Diskutovali s kolemjdoucími. Každý, kdo šel včera kolem a kdo půjde dnes, se může zeptat Ukrajinců osobně, ne přes média, co si o situaci myslí, jaké mají zkušenosti, jaké mají zprávy z místa. To považuji za nejlepší, protože může číst na internetu milion článků, ale promluvit si s někým osobně je něco jiného.

Veliký úspěch zaznamenaly rovněž letáčky, které byly rozdávány kolemjdoucím. Ovšem musím konstatovat, že více na dračku šly letáky anglické než České. Opět se ukazuje, že Češi jsou pasivní a do sebe zahledění a situace na Ukrajině je nezajímá tolik, jak by měla… A to je opravdu tragické. Naproti tomu zahraniční turisté, kteří zde jsou na dovolené a nemuseli by se zabývat politikou, se o celou věc živě zajímali.

Přestože jsem si v úvodu stěžoval na chování Rusů, musím konstatovat, že během dne se objevilo mnoho ruských turistů, kteří i když ve velké většině s námi nesouhlasili, chovali se slušně a s Ukrajinci si popovídali také. Nemohl jsem se ubránit jistému dojetí, když jsem viděl jak si Ukrajinci a Rusové povídají a vysvětlují si své postoje. Člověk si říká, tak by to mělo být, lidé by spolu měli mluvit a ne po sobě střílet.

Rovněž se ukazuje, že Pražský Majdan není žádná agresivní akce, ale spíš takový pro ukrajinský jarmark. Díky Majdanu lidé spolu komunikují, není to šíření nenávisti, jak říkají naší odpůrci. V žádném případě.

Velký úspěch rovněž zaznamenal petice, jejichž podepisování je součástí Majdanu. Na peticích ze soboty máme 50% podpisů od Ukrajinců, 25% Čechů a 25% cizinců ze třetích zemí.

Podepisování petici definitivně ukončilo veškeré mé chmury vyvolané napjatým začátkem akce. Podepsali se lidé z celého světa. Turisté, kteří by nemuseli, protože byli v Praze za jiným účelem, tak vyjádřili svou podporu. Tito lidé viděli, že ne všichni Češi jsou jako jejich prezident a jejich vláda.

Takže na petici máme podpisy z Ázerbájdžánu, Belgie, Běloruska, Bulharska,  Holandska, Chorvatska, Itálie, Izraele, Kanady, Německa, Polska, Švédsko, Turecka, Ukrajiny, USA a Velké Británie.

Máme podpisy i Brazilců, tedy země BRICS a hlavně máme také podpisy Rusů samotných. Ano je to tak. Včera jsem poznal spoustu Rusů. Od Rusů, kteří nás fyzicky napadli, přes slušné a lidi, kteří nesouhlasili až po lidi, kteří nesnáší Putina a podporuji Ukrajinu i NATO. Ostatně i mezi pořadateli akce je jeden Rus.

Ptal jsem se těchto Rusů, co říkají na Čechy, kteří podporují Putina, a jejich názor byl jednoznačný. "Jsou zblblí propagandou.", říkali.

Rovněž jsem se setkal s lidmi, kteří mě znají jako bloggera a přišli mě podpořit osobně a při této příležitosti pomohli i na Majdanu. Sluší se jim poděkovat, tak tak činím.

Jsem rád, že se našlo dost nadšenců, kteří strávili na Staroměstském náměstí noc, tudíž mé přítomnosti již nebylo třeba. Když jsem se v noci vracel domů, měl jsem velmi dobrý pocit. Majdan v sobotu i přes hrozivý začátek se povedl.

A to hlavně proto, že jsem zažil něco, co se mi ještě nestalo. Češi, cizinci a hlavně Ukrajinci mi poděkovali  za to, že pro ně něco dělám. Jsem na to hrdý. Je to skvělý pocti, když vám někdo s cizí země poděkuje za podporu. Doporučuji každému Čechu jako terapii.

Jsem tedy zvědavý na dnešek, protože jsme vychytali drobné nedostatky a Majdan dále upgradovali. Jsem zvědav, kdo přijde a co se bude dít. Těším se.