Jaromír Štětina: Velitel Azova není můj protégé

Pro Agenturu pro boj s ruskou propagandou se mi podařilo získat rozhovor s Jaromírem Štětinou. Další komentáře netřeba. Zde vám ho předkládám.

Mohl byste jako europoslanec, který se zajímá o problematiku rusko-ukrajinského konfliktu, říci, jaká je situace v Europarlamentu v souvislosti s tímto konfliktem?

Spojená Evropa má tři pilíře. Evropský parlament, Evropskou radu a Evropskou komisi. Myslím si, že v podpoře Ukrajiny je nejaktivnější právě Evropský parlament. Přijal už celou řadu rezolucí, ve kterých jasně odsuzuje agresi Ruska vůči Ukrajině; nepřipouští tezi, kterou razí například prezident Zeman, že je to občanská válka, ale říká, že je to válka, kterou Rusko vnutilo Ukrajině tím, že ji přepadlo. Myslím, že tento postoj je také ovlivněn tím, že europoslanci ze zemí bývalého sovětského bloku vnášejí do Europarlamentu svoji historickou paměť, kterou staré země EU nemají. Jsou to zejména poslanci pobaltských zemí, Poláci, nějací Češi, včetně mě. Spolu držíme takovou skupinu, která se snaží onu historickou paměť udržet. Někdy si připadám jak v Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita, kdy se ti, kteří se snažili uchránit literaturu před hasiči (kteří ji pálili), naučili každý jednu knihu nazpaměť. Celá řadu Francouzů nebo Italů vůbec nemá ponětí, co to byl komunismus a co to je ruská politika, a nedokážou si připustit, že lež je konzistentní součástí ruské zahraniční politiky. Myslím si tedy, že Evropský parlament to má srovnané a necouvnul ani o krok od odsouzení ruské agrese.

Politika vůči Rusku se dotýká celé řady otázek. Jedna z nich je otázka ruské propagandy. Řeší se tohle nějak v Europarlamentu? Ví se o oné holandsko-polské iniciativě pro vznik ruskojazyčné zpravodajské agentury? Je to nějak podporováno?

Paní Mogherini vytvořila tým, který se má ruské propagandě postavit. Nevím přesně, jak by se to mělo dělat, ale jedna z těch možností je právě vytvoření ruského média, které by mohlo odhalovat lživou propagandu z Moskvy, především od FSB. Je to výborný nápad, ale není první. Máme tady například Rádio Svoboda, které vysílá do zemí bývalého SSSR včetně Ruska a Ukrajiny a hodně se poslouchá. Bude těžké dosáhnout něčeho efektivnějšího. Co se týče televize, i takové pokusy tady byly. Například můj kolega Oleg Panchylov se snažil vytvořit ruskojazyčnou televizi pro oblast Kavkazu a už měl nasmlouvané francouzské satelity, ale když Francouzi zjistili, k čemu je potřebuje, opatrně dali ruce pryč. Tento projekt tak zůstal jen na internetu, což je méně účinné, protože ti, kteří podporují nejvíce Putina, patří k těm méně vzdělaným vrstvám ruského obyvatelstva, které na internet nekoukají. Proto tento holandský projekt považuji za velice důležitý.

Z médií se zdá, jako by Ukrajina poněkud ustupovala ze zájmu. Je Západ v tuto chvíli pasivní? Nebo čeká na výsledky Minsku II? Nebo se něco děje mimo mediální pozornost?

Myslím si, že se nic zvláštního neděje. Minsk I i Minsk II jsou mrtvé, stejně jako Minsk III, Minsk VI nebo Minsk XV. Všechny budou k ničemu. Je samozřejmě dobré takový tlak vyvíjet, ale je potřeba především zvolit přímé formy podpory Ukrajiny. K dodávkám zbraní na Ukrajinu jsem v Europarlamentu vyzýval již loni a setkal jsem se s velkým odporem. V očích svých kolegů jsem viděl téměř strach a vysloužil jsem si od našich komunistů označení jako válečný štváč, což mě potěšilo, protože jsem se dostal do jedné party s Adenauerem, Reaganem a jinými velkými postavami. Postupně se to však změnilo. S dodávkami zbraní stále ne všichni souhlasí, ale už to není tabu. Alespoň se o tom diskutuje. Jsou však i jiné způsoby, jak Ukrajinu podpořit. Tím jsou například vojenská cvičení armád NATO a EU na území Ukrajiny. Kdysi se mluvit o tom považovalo za rouhačství a dnes už je to běžná věc. Kvituju to, že armády NATO, které na Ukrajině cvičí, tam pak své zbraně zanechávají. To je taky způsob podpory. Problém ovšem je s tím, komu ty zbraně přicházejí. Faktem je, že Ukrajinu ubránily dobrovolnické prapory v době, kdy byla ukrajinská armáda zcela zkorumpovaná a rozkradená a byla ovládána důstojníky ještě ze sovětských dob, kteří nemají žádný důvod podporovat Porošenka, natož myšlenky Majdanu. Ukrajinská armáda selhala a bez boje předala Krym ruským zeleným mužíčkům jako dárek.

Rád bych uvedl ještě další způsob pomoci, kterou byla rezoluce Europarlamentu o Černém moři, kterou zpravodajoval bývalý ministr obrany Rumunska Pascu. V této rezoluci se říká, že Krym je druhý Kaliningrad, kde si Rusové dělají své raketové základny, aby mohli ovládat celou oblast včetně Blízkého východu. Rezoluce vyzývá ke spolupráci EU a NATO k tomu, aby vytvořily protiváhu demonstraci síly Ruska v oblasti Černého moře. Myslí se tím vojenská demonstrace našeho odhodlání bránit demokracii a atlantické hodnoty. Mezi řádky se v ní mluví o přítomnosti amerických křižníků v Černém moři, které by tam určitě operovat měly. Já to považuji za správné, protože znám Rusko velmi dobře. Deset let jsem tam dělal novináře, pohyboval jsem se ve vysokých patrech politiky, i ve vysokých patrech vojenských kruhů. Jediné, čemu Moskva rozumí, je síla. Proto si váží Reagana, který Rusy uzbrojil a vyhrál studenou válku. Určitě si neváží našeho prezidenta. Rusové mají rádi silné protivníky, a proto je potřeba jim tu sílu ukazovat.

Zatím to tedy v tomto ohledu v Europarlamentu vypadá dobře, i když to nemusí dlouho trvat. Je tam velká spojená síla, na jedné straně složená z komunistů nejrůznějšího ražení, včetně našich, a na druhé straně sálu jsou zase Le Penovci. A obě tato křídla drží spolu. Vytvářejí velice silnou proruskou lobby v Europarlamentu. Pokud bude pokračovat propagandistická práce ruských tajných služeb, tak se může stát, že by mohl Evropský parlament couvnout. Doufám, že se toho nedožiji.

Můžete potvrdit, že naši komunisté, kteří vás nazývají fašistou, spolupracují v Europarlamentu s Le Penovci?  

Co se týče hlasování o textech, které se týkají Ruska, bezpochyby ano. Stačí se podívat na ukazatel hlasování. Krajní spektrum tohoto ukazatele je vždy stejně barevné.

Co let MH17? Myslíte, že ruským vetem v OSN mezinárodní vyšetřování tohoto zločinu hasne?

Myslím si, že to Holanďané nikdy nedovolí. Ten tribunál by byl pro Rusko nebezpečný z jednoho důvodu. Nemusel by totiž skončit u potrestání jen těch, kteří zmáčkli ono červené tlačítko, jež odpálilo raketu, ale mohl by trestat, i ty, kteří jsou za celou věc skutečně odpovědní. Nejen ti, kteří dali příkaz, ale i ti, kteří to způsobili.

Nejdůležitější však je, že hlavní viník je už znám. Tím je Putin. Kdyby nerozpoutal válku, tak by nikdo žádné letadlo nesestřelil. To on má na svědomí oběti z letu MH17.

V Rusku začal soud s Naďou Savčenko. Má Západ nějaké možnosti, jak pomoci jí a dalším nezákonně odvlečeným ukrajinským občanům?

V Europarlamentu je institut, který se jmenuje Urgentní případy. Každý měsíc jsou vybrány tři případy hrubého porušování lidských práv, ke kterým posléze Evropský parlament zaujímá stanovisko – zejména v případech, kdy hrozí smrt, poprava a podobně. Navrhovali jsme Savčenko, a přestože socialistická frakce slíbila, že pro ni zvedne ruku, nakonec to část z nich neudělala a rezoluce neprošla. Byl jsem jeden z těch, kteří navrhli Savčenko na udělení Sacharovovy ceny, což je ocenění, které Europarlament každoročně uděluje v prosinci. Obávám, že se bude opakovat situace jako s tím urgentním případem, že budou jiní poslanci dávat protinávrhy, které celou věc rozmělní.

Co se týče Savčenko, byla obviněna z vraždy. Podstata věci je však zcela nesmyslná. Měla zabít dva ruské novináře, ale její vina spočívala v tom, že jako voják naváděla během bitvy s Rusy palbu Ukrajinců na ruskou jednotku, kterou tito novináři doprovázeli a kteří v této palbě skutečně zahynuli. Její obžaloba má doložit, že není žádná válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Že se jedná o normální kriminální čin.

Je to statečná ženská a doufám, že si na ní ještě vylámou zuby.

Myslíte, že máme nějaké možnosti bránit se různým proputinským organizacím a pátým kolonám?

Požádejte pana ministra kultury Hermana, aby prověřil, jak moc jeho ministerstvo financuje tyto promoskevské hlasy. Některá financování již zastavil, ale přesto pod rouškou podpory národnostních menšin dostává ruská propaganda peníze z českého státního rozpočtu. Tyto „kohoutky“ je potřeba uzavřít. Bylo by hezké, kdyby to udělali Ukrajinci společně s protiputinskými Rusy v Česku.

Máme nějaké možnosti bránit v odjezdu těm různým individuím, která cestují na Donbas bojovat po boku Rusů? Jsou možnosti a má to smysl je nějak trestat?

Když se vrátí, tak je potřeba podat trestní oznámení. Na druhé straně, když jsem byl u batalionů Donbass a Azov, tak mi chodili ukazovat nejrůznější cizince, jako důkaz mezinárodní pomoci Ukrajině. Viděl jsem tam Gruzíny, Poláky, Němce…, ale ani jediného Čecha. Jsem přesvědčen, že kdyby tam alespoň jeden byl, tak by nám ho určitě ukázali. Myslím si tedy, že na ukrajinské straně Češi nebojují a že bojují pouze na druhé straně.

Jaký máte názor na blížící se turné Alexandrovců v Česku?

Ten, kdo pořádá turné Alexandrovců, kolaboruje s ruskou armádou, protože Alexandrovci jsou příslušníci ruské armády. Příslušníci stejné armády, kterou odsoudil Evropský parlament za agresi vůči Ukrajině a kterou musí odsoudit každý demokraticky smýšlející člověk. Nejsou to žádní zpěváci převlečení do uniforem. Jsou to vojáci ruské armády, a proto spolupráce s nimi, včetně divácké účasti, je kolaborace. S cizí armádou.

A víte o tom, že je to turné organizované pod záštitou prezidenta republiky?

Vím. Pan prezident je zjevný kolaborant. Na to nepotřebuje Alexandrovce.

Co s e týče vaší návštěvy u dobrovolnických praporů na Ukrajině. Je to Vaše soukromá iniciativa nebo to děláte ještě s podporou někoho jiného?

Toto je moje iniciativa. S nikým jsem ji nekonzultoval. Mohu si takovou iniciativu dovolit, protože jsem ústavní činitel a považuji ji za velmi důležitou. Pana Bělackého jsem pozval na podzim do Evropského parlamentu s tím, že jsem mu navrhl uspořádat společnou tiskovou konferenci na půdě parlamentu. Toto pozvání bylo přijato. Byl jsem k tomu veden neobyčejně prudkou ruskou lživou propagandou, která je součástí hybridní války vůči Ukrajině a Evropě, včetně nás. Pozval jsem velitele jednoho z dobrovolnických batalionů a zároveň ukrajinského poslance, protože těchto batalionů se týkají ony ruské pomluvy. Ať sám řekne, co tyto bataliony chtějí, jaké mají cíle a co je pravdy na tom, co o nich říká Moskva. Tyto bataliony jsou reálnou politickou a vojenskou silou v tomto konfliktu, hrají v něm jednu z hlavních rolí; nemůžeme se tvářit, že neexistují. Ať samy řeknou, jakou mají ideologii. Nechci se to dozvídat neustále z druhé ruky.

Myslím, že se to setká i s řadou protestů v Europarlamentu, především z těch dvou krajních frakcí. Na to bude muset být pan Bělacký připraven a bude muset argumentovat. Buďto se obhájí, nebo ne. Není to žádný můj protégé. Jen chci, aby měl možnost říct svůj názor. Já jsem si svůj názor v jedné věci udělal jasný. Azov nejsou nacisté. Jsou to radikální nacionalisté. S podporou Hitlera a antisemitismem nemají nic společného. V Mariupolu jsem podkal celou řadu židů, kteří Azov podporují. Nejsou to ani rasisté, protože v Azovu bojují například Gruzínci.

Jak si myslíte, že celá věc dopadne? Jaká bude budoucnost Ukrajiny a Ruska?

Ukrajina je evropská země. Byl jsem několikrát na Majdanu a vystupoval jsem tam. Zjistil jsem tam jednu věc. Majdanem prošlo několik milionů lidí, ale nešlo jim ani tak o to, aby se stali součástí Evropské unie. Celé to povstání má výrazně antikomunistický charakter. Ukrajinci po dvaceti pěti letech od rozpadu SSSR totiž zjistili, že jim vládnou titíž, co jim vládli tenkrát. My jsme to taky pochopili, jenže Ukrajinci se proti tomu, na rozdíl od nás, postavili. Proto naši komunisté tak hrozně nenávidí Majdan. Pro ně je to předobraz, co by se mohlo stát.

Obránci Ukrajiny bojující v sandálech jsou neobyčejně stateční. Nahradili naprosto zdevastovanou, rozkradenou armádu. Zachránili Ukrajinu. Už jen proto mám důvod jednoho z nich pozvat do Evropského parlamentu, aby řekl, proč to dělají a z jakého důvodu bojují.

Co se týče prognózy. Když se podívám stovky let dozadu, tak se ještě nestalo, že by Moskva krvavě nepotlačila vzpouru proti sobě. Všechny vzpoury proti Kremlu byly vždycky utopeny v krvi. Teď záleží na Evropě, jestli to povolí znovu, nebo jestli změní běh historie a postaví se tomu.