Problémy Arabského jara a lež IDNES

V Egyptě pokračuje násilí islamistů. Nafouknuté americko-libyjské spory. Syrské naděje a lži.

V Egyptě pokračují islamisté v odporu na dvou frontách. Jedna fronta jde přes pouliční nepokoje. S rokem 2011 nebo protestům proti Mursímu se to však nedá srovnat. Když měli islamisté opravu lidovou podporu, šlo to poznat. Přišli o ni. Myslím, že se bude ještě chvíli demonstrovat a ty nepokoje pomalu utichnou.

Druhá fronta mě přijde nebezpečnější. Množí se teroristické útoky proti egyptským bezpečnostním silám. Je možné, že na Sinaji vznikne další hnízdo terorismu.

Média mluví o tom, že se Libye ohradila proti americké akci na zatčení teroristů v zemi. Je to pravda, ale celý ten spor je poněkud nafouknutý, protože libyjská vláda zároveň jedním dechem dodala, že celá akce nemá vliv na strategické partnerství mezi Libyi a USA, což média nedodávají. Libyjská vláda se prostě musela ozvat, protože by její islamističtí nepřátelé její mlčení okamžitě ideologicky zneužili.

Pravdou však je, že situace v Libyi není dobrá. Vláda stále nepotlačila islamistické bojůvky a kriminální skupiny, které se vyvinuly z části bývalých povstalců. Nedávna zpráva OSN o porušování lidských práv ve věznicích svědčí o tom, že se stále nedaří nastolit demokratické standarty.

Myslet si však, že je to díky tomu, že byl svržen diktátor, je směšné. Je to jako byste říkali, jo za Hitlera a Stalina, to byl pořádek. Od té doby to šlo z kopce. Budování fungujícího v podmínkách demokracie a svobody trvá léta.

O tom, že je naděje, svědčí informace ze Sýrie, že syrské město Jabrúd se snaží udržet od šílenství občanské války. Nepodléhá ani Asadovi, ani povstalcům a odmítá islamisty a nedovolí do města vstoupit ani Syrské osvobozenecké armádě. A pak, že v Sýrii není žádné dobro, jak říká Miloš Zeman. Domnívám se, že toto město se dostalo do této situace nějakou zvláštní shodou okolností, třeba tím, že v okolí nebyla žádná vojenská posádka. A věřím, že kdyby měli syřané možnosti, kdyby nebyli drceni Asadovými tanky a bombami islamistů byli by schopni si takhle vládnout všude. Jabrúd jasně ukazuje, jak by mohla Sýrie vypadat bez Asada. To jsou ti lidé, které máme podporovat. Nijak to ani nekoliduje s tím, že je třeba podpořit i Syrskou osvobozeneckou armádou. Je přece možné stát na dvou nohou. Je daleko příjemnější potom řešit, jestli mají v Sýrii převážit umírnění povstalci nebo neutrální síly než se rozhodovat mezi Asadem a islamisty.

Ovšem jsem na pochybných, jestli mám tomuto článku věřit. Mám totiž problém s IDNES a hlavně s panem Oldřichem Mánertem, který na IDNES napsal několik článků o Sýrii. Obviňuji ho tady totiž veřejně s toho, že manipuluje s fakty, zkresluje je, zkresluje obsahy článků, které přebírá s cizích médií a lže.

Je totiž autorem článku, ve kterém hrubě skreslil článek ze serveru washingtonpost.com.  I já jsem tady tento článek citoval. Je zajímavé, jak jsme oba četli tento článek naprosto odlišně. Pan Mánert už v titulku článku tvrdí „CIA cvičí syrské povstalce, ti pak utíkají k stoupencům džihádu", ačkoliv nikde neuvádí, jak k tomuto došel. Jeho manipulativní článek totiž vytváří dojem, že to tvrdí onen citovaný server. Všichni si máte možnost článek, s kterého jsme čerpali přečíst, a musíte tudíž potvrdit, že v něm nikde není ani zmínka o tom, že by syrští povstalci vycvičení CIA přebíhali na stranu islamistů. Článek sice správně mluví o tom, že někteří američtí politici jsou rozptrčeni neúčinnou pomocí CIA povstalcům, což je pravda. Bohužel vytváří dojem, že by CIA cvičila v Sýrii islamisty což není pravda. A navíc zamlčuje podstatnou část zdrojového článku, který mluví o tom, že USA zvažují nasazení armády při výcviku povstalců, aby došlo ke zvýšení kvality a kvantity  pomoci povstalcům.

Prosím pana Mánerta, IDNES a další média, aby nelhala. V zájmu objektivity uznávám, že jsou horší média, například takové Novinky.cz, které jsou však i mezi konzumenty považovány za bulvár a jejich věrohodnost je mnohem nižší než u IDNES. Proto je já ignoruji.

Prosím tedy seriozní média, aby se snažila popsat skutečnost a ne ji přizpůsobovat svému politickému přesvědčení. Nelžete lidem, nemanipulujte s veřejným míněním. Budu vás hlídat.