Donald Trump je nevyčerpatelnou inspirací proto ty, kteří chtějí varovat svět před ztrátou soudnosti a demokracie. Proto jsem se rozhodl věnovat mu celý nepravidelný seriál.
Uvažovat o tom, jestli se funkční období Donalda Trumpa odrazí na světovém pořádku pozitivně nebo negativně sice můžeme i nadále, ale dvě věci jsou víceméně jasné.
První je ta, že i kdyby teď Trump začal snášet zlatá vejce, je to prezident špatný. Nejhorší americký prezident v dějinách, protože bourá společenskou dohodu v USA a ničí demokratické zvyklosti, díky kterým jsme Ameriku měli rádi.
Další jasnou věcí je, že Trumpova zahraniční politika, která nás tak zajímá je absolutně nejasná. Zdá se, že americká zahraniční politika je teď nově definována tím, jak dopadne souboj ultrakonzervativních spiklenecko –teoretických poradců vedených Trumpovým poradcem Bannonem a poradci a členy administrativy z neokonzervativního křídla Republikánské strany, kteří se do Trumpovy administrativy dostali proto, že Trump prostě nemohl odjinud brát lidi na mezinárodní politiku a obranu. Do tohoto souboje Trump vstupuje akorát svým nesouvislým „huge, great, sad, dissaster“ blábolením. Je jasné, že jeho nesmyslné představy o zahraniční a bezpečnostní politice mu stačily na první týden šaškování v televizi a teď už prostě neví, jak dál a nechává to na ostatních a občas řekneme, jak my v Čechách říkám nějaký „bonmot“. To je vše.
Zato pro Američany ses tává noční můrou a děsivým omylem. Jeho chování stále více připomíná nějakého excentrického diktátora z chudobné africké zemičky než vůdce svobodného světa.
Trump každý víkend řídí zemi ze svého golfového klubu na Floridě. Jeho víkendové cesty do tohoto klubu s rodinnou i štábem na Air Force One už stály americké daňové poplatníky tolik, co roční cestování Baracka Obamy po světě. A to za jediný měsíc. O tom, že golfový klub se hodí možná k řízení obchodů mafiánského klanu, ale nikoliv USA, by mohl například vyprávět onen člen americké armády, který Trumpovi nosí jaderný kufřík a s kterým si udělal selfie host Trumpova klubu. Onen klub totiž funguje normálně, i když tam je Trump a věci jako odpověď na raketové zkoušky KLDR se řeší před jeho návštěvníky.
Trump nespokojený s tím, jak o něm referují média, udělal několik naprosto šílených věcí. Nejprve zorganizoval předvolební shromáždění. Sice už je měsíc po volbách, ale to přece nevadí. A tam se pochválil a nechal se koupat v přízni davu. Když se mi nelíbí média, svolám si své obdivovatele. Osvědčená metoda, která funguje od Hitlera po Zemana.
Na tomto shromáždění Trump bědoval nad strašnou událostí, která se „stala včera ve Švédsku“. Ačkoliv se tam nic nestalo, mělo to být upozornění na to, jak ve Švédsku řádí migranti. Opět to připomíná Zemanova teroristu a Zemanovy tsunami islámských migrantů, kterak zaplavily naší republiku. Pro lidi, pro které je neuvěřitelné, že někdo jako Miloš Zeman může být hlavou státu, je Trump naprosto nepředstavitelný.
Ale to s tím Švédskem je jen legrace proti tomu, že Trump vyhlásil otevřenou válku médiím. Nejprve je nazval „nepřítelem lidu.“ BBC si udělalo historickou rešerši, aby zjistilo, že první kdo tento výraz použil, byl římský císař Nero. Dalšími lidmi, kdo ho měli v oblibě, byli Napoleon, Hitler, Lenin, Stalin a Mao.
No a teď Trump.
A pak Trump udělal něco, co nemá v historii USA obdoby. Odepřel přístup některých médií na tiskovou konferenci Bílého domu. Toto nedělá ani Ovčáček. Z tohoto kroku opravdu mrazí. Žádný demokratický politik si nedovolí vést válku s médii. To, že média označí za nepřítele a snaží se je omezit, dělají jen diktátoři a ti, kteří k diktatuře směřují.
Pamatujete si na Obamova předchůdce Bushe? Jak ho média neustále hanila. Dělala si z něj legraci. Dokazovala, že je úplný idiot a zlý fanatik. A pamatujete si, jak reagoval? Já ano. Nijak. Prostě si dělal svoje a nechal to být. Nemusíte mladého Bushe mít rádi. Dokonce si o něm můžeme myslet, že to byl špatný prezident. Ale byl to normální prezident. To Trump není. Trump potřebuje ke svému prezidentování obdiv a pochlebování. Potřebuje totalitní potlesk. Proto bychom měli lidi jako Trump, Zeman, Babiš, Putin nebo třeba Kaczyński nenávidět. Jsou to skuteční nepřátelé lidstva, protože jediní, koho mají rádi, jsou oni sami.
Lze jen doufat, že si stále více Američanů i Čechů nebo třeba Poláků uvědomí, koho si zvolili. Odpůrce a likvidátory svobody a demokracie.
