Sláva Ukrajině

Ukrajinci se teď brání. Bojují nejen ze sebe, ale i za nás. I když Ukrajina nakonec může přihrát, prvotní vítězství nezůstane zapomenuto.

Musím se přiznat, že v posledních dvou dnech jsem se příšerně vyděsil. Když jsem pochopil, že ruští vojáci opět prosakují na Ukrajinu, velmi jsem se vyděsil, že začíná přímá ruská intervence jako na Krymu. Je nezpochybnitelné, že ruští agenti a vojáci na Ukrajině působí, ale dnes musím opět konstatovat, že ještě o intervenci nejde. Rusko pokračuje ve vyvolávání chaosu na Ukrajině, aby co nejvíce delegitimizovalo blížící se volby, režim a stát jako takový. Rusko to však nedělá na  dálku, ale infiltraci svých jednotek používá k tomu, aby toto separatistické povstání řídily. Tento popis situace se mně momentálně zdá jako nejblíže pravdě.

Ukrajinská vláda označuj své akce za "speciální operaci". Ve skutečnosti však tyto speciální operace neprovádí jen Ukrajina, ale i Rusko. Hlavně Rusko. Tuto podvratnou špionážně diverzní akci bude Rusko provádět tak dlouho, dokud nenarazí na strop její účinnosti. Nebude to trvat déle než do vol 25.5. Je prostě pravda, že Rusko si nemůže dovolit proběhnout ukrajinské volby na celé území, protože by mohly ukázat, že jednota Ukrajiny je vyšší než nám prolhaní rusové chtějí namluvit.

Takže má úleva je pouze dočasná. Jestli se nestane cosi podstatného, tak se nepředstavitelná varianta přímé ruské intervence stane realitou. Téměř jistě.

Operace ukrajinských ozbrojených sil lze srovnat s akcemi pohotovostních jednotek československé armády před Mnichovskou dohodou v roce 1938, které zaútočily v Sudetech a potlačily tam Henleinovské povstání. To, co teď Ukrajina dělá je boj za svobodu a samostatnost. Boj, který začal s téměř holýma rukama na Majdanu, nyní pokračuje za použití zbraní a státního aparátu, ale princip je stejný. Ubránit svobodu. Předtím proti tupému proruskému prezidentovi s diktátorskými manýry a fašizující se policii a nyní proti intervence státu, který nad těmito silami držel imperialistický patronát- Ruskem.

Domnívám, že je velmi pravděpodobné, že to jak postupuje Ukrajina, že pořád vyhrožuje separatistům a dává ultimáta a jednotky postupují pomalu a opatrně je organizovaná "válka nervů" jak napsala kolegyně blogerka. Takovéto natahování celé situace sice rozlítil ukrajinské obyvatele, kteří v Kyjevě protestují proti liknavosti vlády, ale zároveň působí na separatisty. Tedy na tu část, které nepatří k profesionálně ruské armádě, ale dělají Rusku kanónenfutr a živé štíty. Ta část, která je jen nadšenými civilisty se může klidně rozložit, když denně poslouchá vyhrůžky o útoku a ž tento útok skutečně nastane. Pomalý, obezřetný postup Ukrajiny je velice rozumný a taktický a opět se domnívám, že to na to Ukrajinci nepřišli sami. Ještě se o tom zmíním.

Každopádně boj o letiště v Kramatorsku je jedna z prvních bitev, které bude muset Ukrajina proti Rusku vybojovat. Jak napsal jeden diskutující, nejde o válku občanskou, ale o válku mezistátní. Ukrajina proti Rusku. Chtěl bych říct, že jsem rád, že Ukrajinci pozvedli hlavu a Rusům se konečně aktivně postavili, mají být na co hrdi, že dovedou bránit svou svobodu. Měli bychom si z nich vzít příklad. Až ve své kanceláři potkáte ukrajinskou uklizečku nebo z okna uvidíte ukrajinského dělníka, uvědomte se, že to jsou členové národa, který v době našel odvahu. Jak na Majdanu, tak i teď.

Ba co víc. Dalo by se říct, že se jim zatím daří, protože již před několika dny obsadili jednu budovu a nyní vyhnali povstalce z letiště. Tady se ukazuje, že kdo se odváží, může vyhrát, i když Rusové mají dnes v médiích mytickou pověst neporazitelné armády. Ukrajinci dokazuji, že bát se jich netřeba. Třeba se jen bát nás samých. Naší pohodlnosti a pasivity.

Pokud by se Ukrajincům podařilo zhatit Putinovy plány, bylo by to jejich morální vítězství, kdyby se ruské povstání na Ukrajině nepovedlo. Putin by se pak musel rozhodovat mezi klasickou intervencí za pomoci tanků, děl a bombardérů nebo mezi necháním Ukrajiny na pokoji. A to by už nebylo podle Putinových not. Tento boj je tedy velmi důležitý nejen pro Ukrajinu, ale i pro nás  a Evropu vůbec. Pokud by Putin utržil porážku, určitě by jej to oslabilo a jeho hrozba vůči Evropě by se snížila. Je tedy i v našem zájmu, aby Ukrajinci uštědřili Putinovi lekci. Bojují i za nás.

Sláva Ukrajině.