Náckové do televize, ani společnosti nepatří

Aféra Slavík - Ortel opět odkryla český Švejkovský fašismus. V kraji kutilů a piva číhá temná bestie.

Ortel ve Slavíku

S Ortelem ve Slavíku se to má jednoduše. Tomáš Hnídek alias Tomáš Ortel je neonacista. Jeho minulost to potvrzuje a v jeho životopise nelze nalézt žádnou kapitolu, kde by se s přímočarou neonacistickou minulostí rozloučil. To, že je nácek verze 2.0, tedy takový, který pochopil, kde je zákonný rámec, který se nesmí překročit a pohybuje se v něm, na celé věci nic nemění. Není to nácek z právního hlediska, na to si dává setsakramentský pozor. Ale z poltického a morálního ano. Na sto procent.

Slavík je zastaralá anketa, relikt z dob komunismu, která nemá žádný kulturní, hudební a ani společenský význam. Dokonce ani nic nesvědčí o popularitě, která se dá snadno určit z čísel prodaných nosičů, zobrazených videí na You tube a dalších kritérií. Dopad Slavíka je naprosto nulový.

Problém o všem nastává, když se vyhlašování této ankety uskuteční na nejsledovanější televizní stanici, v nejsledovanějším čase a kdy má přenos tohoto vyhlašování sledovanost 1 200 000 diváků. Problém by to nebyl, pokud by v tomto přenosu nevystoupil bez jakýchkoliv skrupulí neonacista Hnídek a sklidil ještě potlesk všeobecně známých osobností.

Vzkaz onomu více než milionu televizních diváků je jasný. Neonacisté jsou mainstream. Uvidíte je v sobotu večer na TV NOVA, tleskají jim vaši oblíbení zpěváci a skupiny a celkově jsou akceptovaní jak organizátory, tak spoluúčinkujícími.

A to je špatně. Neonacisté nejsou mainstream, ale okraj společnosti. Extrémisté a zlo. Hlásají nenávist. Patří do vězení a ne do televize. Bohužel, pokud nemáme zákonné možnosti k jejich vyřazení ze společnosti, musíme je aspoň bojkotovat a ne je ukazovat, akceptovat, tolerovat…

Tolerance a propagace neonacistů, kterou předvedla NOVA a pořadatelé Slavíka, přinesla své ovoce v řádu několika hodin. Radek Banga si dovolil proti této perverzitě vystoupit jak s protestem na místě, tak poté veřejným prohlášením. Načež se na něj snesla smršť nenávistných reakcí na sociálních sítích i jinde. A nejen na něj.

Od té doby, co Merkelová zastavila ten největší přísun uprchlíků do Evropy, začaly otázky xenofobie, nesnášenlivosti a rasismu poněkud méně rezonovat společností a vrátili jsme se k tématům jako je spolupráce s Čínou, chování Miloše Zemana a podobně.

Jenže díky Ortelu v televizi je možné zaznamenat masivní zvednutí xenofobních a nenávistných nálad na sociálních sítích. Proč? No, protože to je pro veřejnost jasný signál – pokud jste v sobě dusili nějakou nenávist k uprchlíkům či Romům, koukejte, nesnášenliví Ortel jsou v televizi. Je to mainstream. Je to normální. Nestyďte se a pusťte to ze sebe ven. Bude vás hodně. Budete v davu. Můžete si zanadávat.

Tisíce těch nejvulgárnějších a nejodpornějších nadávek je tu. Džin byl vypuštěn z láhve. A lidé, kteří to dělají, se necítí vůbec trapně. Je jich přece hodně, tak musejí mít pravdu, ne?

Proto nesmí náckové do televize. A to ani na komerční stanci během vyhlašování pitomé ankety. Tentokrát musím kritizovat i vlastní řady. Někteří z liberálů říkají, že Slavík je blbost a proč to řešíme. Ano, Slavík je blbost, ale televizní přenos pro 1 200 000 lidí je vážná věc. Je projevem elitářské ignorace neakceptovat to, že většina lidí kouká na televizi a kouká na tyhle pro intelektuála neexistující hlouposti. Lidé, kteří se na to dívají, jsou voliči. A je jich hodně.

A proto znovu opakuji. Neukazujte jim v televizi nácky, jako by to bylo normální. Není!

Lebky

Tato partička, která si říká Ortel, se vysmála nejen slušným lidem, kteří usilují o toleranci, uprchlíkům, Romům, ale i obětem druhé světové války, když přišla v jednotné uniformě s lebkou se zkříženými hnáty. Je to jasná provokace odkazující na smrtihlava SS. V tom má Banga naprostou pravdu. Celá ta obhajoba, že to není fašistický symbol, je ubohá. Jde přece o kontext. Hákový kříž je symbol slunce, ale není akceptovaný jinde než na chrámech v Indii. Všude jinde je to nepřípustný symbol a všichni vědí proč. Když si člověk, který vystupoval na koncertech, kde se hajlovalo, který dobře ví, co znamenají číslovky 18 nebo 88, vezme na sebe lebku se zkříženými hnáty, kontext je neprosto bezpochyby. Ti, co ho omlouvají, to dělají buď jen z nekonečné hlouposti, nebo proto, že jsou stejní neonacisté jako on. Operovat v tomto případě německými husary nebo piráty je výsměch zdravému rozumu a pravdě, i když v dnešní postpravdivé době to není zas tak ojedinělé.

Švejkovský fašismus

Mnozí Češi si o sobě myslí, že jsou mistři světa a to i v morální oblasti. Z fašismu obviňují kdekoho – Ukrajince, Slováky nebo dokonce ještě Němce. Sami sebe by chtěli naši zemi vidět jako z turistického bedekru. Malá, mírumilovná zemička, kde se skví z jara květ a šumí bory. Kde jsou malá městečka s hospůdkami, kde se čepuje nejlepší pivo. A Češi jsou bodří chlapíci, kteří vyprávějí vtipy. Jsou umírnění a šikovní. Dělají věci po svém a všemu rozumí a vždy se drží zlaté střední cesty. Nebojují a ze všeho se dostanou. Nejsou to hrdinové, ale díky tomu není jejich zem zvrásněná revolucemi a válkami. Prostě idylka jako z Ladovských pohlednic. Něco jako Tolkienův hobití Kraj.

Jenže pod touto turistickou idylkou se skrývá něco temného. Divoký odsun. Nevyrovnání se s komunistickou minulostí. Strach z cizího a odtud pramenící nenávist. Je to tam. Ventiluje se to veřejně, naštěstí jen slovy při příležitostech jako je uprchlická krize nebo Ortel v televizi. Pod povrchem je náckovství, fašismus.

Nechodíme s pochodněmi po ulicích. Nepořádáme pogromy a nezapalujeme masově ubytovny. Nadáváme na cizáky v hospodě u piva, vykládáme si vtipy o Cikánech a ohrnujeme nos nad čmoudy ve veřejné dopravě. Turisté to na nás nepoznají. Myslí si, že jsme fajn. Milují Švejka a myslí si, že jsme všichni jako on.

To je taková zvláštní až pohádková forma fašismu. České specifikum. Švejkovské náckovství.

Existují jen tři možnosti. Buďto budeme doufat, že to stále zůstane skryto nebo se s tím vyrovnáme. Vytáhneme to a vyrovnáme se s tím. Nebo budeme čekat, až to vyleze samo a změní se to ve fašismus klasický?